White Clouds Island

© 2012 PAVEL HRUBES STUDIO

Album White clouds island, jehož název je anglickou verzí domorodého pojmenování Nového Zélandu Aoteoraea, popisuje cestu za sluncem. Když člověku chybí slunce, což v zimních měsících bývá, a chybí mu natolik, že se odhodlá za ním cestovat přes půl zeměkoule, kde je tou dobou léto, těší se natolik, že mu vůbec nevadí strávit 24 hodin v letadle.

Nový Zéland je doslova rájem na zemi. Každodenní pohled na tmavomodrou oblohu, prozářenou slunečním svitem, čerstvě zelené pahorky a křišťálové moře intenzívně nabije

pozitivní energií i toho největšího škarohlída. Skladby vyjadřují obdiv k dokonalé přírodě.

Jednotlivé skladby:

Masiv horských velikánů uchvacuje při každodenním pohledu, široké stepi a malebné zátoky doplňují mohutnost zélandské přírody, tak by šlo charakterizovat úvodní skladbu alba Koamaru Sound. Pulzní energií nabitý 2. titul Opotiki je vlastně exkurzí u domorodých obyvatel ostrovů, obdobně zní Jack Up (6.) a Overturn (8.). Architektura Art Deco ovlivnila

ornamentální strukturu skladby Gisborne (9.), jedná se o stylizovaný popis města, postaveného ve čtyřicátých letech v tomto slohu. Vyvěrání teplých pramenů z hlubin země vyjadřuje ozdravná a vzdušná Oxygenese (12.), podobně jako cesta středem země, velmi éterická, dynamická a pompézní Through Earth (13.) a etnický popis životodárné řeky Whangarei (4.). Jako romantický příběh o mořeplavcích a objevitelích zní krásná skladba, nejmalebnější a nejdojemnější titul Westport (7.). Zbývající skladby Keen Eye (3.), Orewa Valey (10.) a Maze (11.) je možno zařadit do kategorie meditativních.

Oblíbené tituly : 7., 3., 13.